Prakticky v každém domě, který není pouze přízemní, najdeme alespoň jeden balkon. To platí jak o těch rodinných, tak i o činžovních, kde jej najdeme v každém bytě, od přízemí po nejvyšší patro. Dalo by se říci, že se dnes stal standardem.

Ovšem faktem také je, že balkony skýtají i určitá nebezpečí. Jedním z těch největších je potom pád z něj, a to zejména pokud je ve větší výšce. Pád například z pátého patra totiž nejspíš nebude mít zrovna příjemné následky.

Z tohoto důvodu jsou zákonem nařízena určitá bezpečností opatření, které musí každý balkon či terasa splňovat. V první řadě je to pak samozřejmě jeho nosnost. Musí být zkonstruován tak, aby dokázal unést váhu většího množství lidí, a to i obézních.

Toto však samozřejmě nestačí. Je totiž nutné vzít v úvahu fakt, že se jedná o venkovní části stavby. Navíc jejich podlahu obvykle tvoří dlaždice či jiný hladký materiál. To znamená, že po dešti a zvláště v zimě mohou poměrně dost klouzat. Jaké nebezpečí to představuje, není třeba říkat.

Řešením je v tomto případě zábradlí na balkon. To najdeme na každém z nich, a to i v přízemním. Je to především proto, že tomu tak přikazuje zákon. Jistě, mnoho majitelů by rádo ušetřilo stavební náklady a zábradlí nestavělo, ovšem zákon říká jasně, že tam být musí.

To platí zvláště u veřejných staveb. Zde jsou pravidla ještě přísnější, jak co se týče nosnosti, tak i konstrukce a materiálu, ze kterého mohou být postavena. Velmi důležitá je zde také pevnost, je totiž třeba, aby se neprolomilo, ani když se o něj bude plnou vahou opírat více lidí.

Opomíjet samozřejmě nelze ani psychologické hledisko – kolik z nás by šlo například v klidu věšet prádlo, kdybychom tam neměli zábradlí? Kolik z nás by tam pustilo hrát své děti? Nebo si tam jen sedlo s kávou a vychutnávalo klidný večer?

Jsou věci, jejichž důležitost bychom neměli podceňovat. A toto je jedna z nich. Bez ní by totiž balkóny byly pro většinu z nás téměř nepoužívatelné.